Střední zemědělská škola v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi je příspěvkovou organizací zřízenou Středočeským krajem.
Škola s dlouholetou tradicí, založena v roce 1897.
Cvičná škola Katedry pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze.
Působení Integrované střední školy Františka Melichara Brandýs nad Labem - Stará Boleslav skončilo k 30. 6. 2021.
V případě ztráty vysvědčení nás prosím kontaktujte na e-mail: info@szesbrandys.cz, tel.: 326904316, 606095432
Naše škola aktuálně nabízí dva maturitní obory denního studia:
Žáci naší školy využívají odborné učebny chovu zvířat, pěstování rostlin, učebnu ekologie, biologie, jazyků, laboratoř chemie a dvě učebny s počítači. Všechny učebny včetně kmenových tříd jsou vybaveny dataprojektory a počítači. Žáci mohou také využívat školní knihovnu.
Učitelský sbor je plně kvalifikovaný.
Během celého studia žáci chodí na učební, individuální a prázdninové praxe tak, aby zhodnotili a použili nabyté teoretické vědomosti. K tomu se využívají soukromé farmy, státní podniky a Školní statek v Lázních Toušeň.
SZeŠ je státní škola, studium je denní čtyřleté, zakončené maturitní zkouškou.
"Dříve byly na škole obory pěstitel a chovatel. V současné době máme obor Ekologie a životní prostředí a obor Agropodnikání, který se od 1. 9. 2015 rozděluje na Agropodnikání a směr Chov koní a jezdectví. Střední zemědělská škola v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi je jedna z nejstarších zemědělských škol. Díky označení města, kde sídlí, dovolím si tvrdit, že se jedná i o jeden z nejdelších názvů škol. Cením si toho, že od roku vzniku 1897, kdy se škola poprvé otevřela jako „zimní hospodářská škola“, je stále zaměřena na zemědělství. Samozřejmě není to pouze zemědělství, ale škola se musela přizpůsobit potřebám moderního života a hlavně požadavkům současné doby pro absolventy školy. V současné době je kladen důraz nejen na odbornost, ale i na všeobecný přehled z českého jazyka, cizích jazyků, matematiky, ekonomiky, výpočetní techniky atd. Dnes má škola poměr odborných předmětů k všeobecným předmětům 50 : 50. Myslím si, že tento poměr dává našim absolventům velice dobrý základ nejen k přijetí na vysoké školy, ale i pro různá zaměstnání nebo podnikání."
Ing. Michal Ornst, ředitel školy
3. listopadu r. 1897 byla v Brandýse nad Labem slavnostně otevřena Zimní hospodářská škola. Byla založena v roce 1897, v roce, ve kterém vrcholí boj o modernizaci českého zemědělství. V témže roce byla založena Ústřední jednota českých hospodářských společenstev v Království Českém. Tato ústřední jednota znamenala stejně jako zakládání Okresních hospodářských záložen novou vlnu agrarismu, která vyvrcholila r. 1899 založením agrární strany. Proto vznik zemědělského školství na Brandýsku byl vyvrcholením národně emancipačního hnutí českého rolnictva, které se začínalo brát o svá práva. Malí a střední rolníci si od 80. let vynucovali přístup k moderním technologiím zemědělské výroby, přístup o to těžší, že měli svá hospodářství zadlužená a nebyli schopni posílat své syny na drahé střední školy s vysokými náklady na školné a ubytování v internátech.
V Brandýse byla vytvořena silná ekonomická základna existencí Okresní záložny hospodářské v Brandýse a Hospodářského spolku. Rok 1897 je rokem, kdy se přehodnocovalo školství v celé rakousko – uherské monarchii. Tehdy Vyhláškou c. k. místodržitele pro Čechy ze dne 9. prosince 1897 č. 159814 byly změněny učební osnovy Středních hospodářských škol s posílením praktických předmětů. Projednávání této vyhlášky vytvořilo vhodnou půdu k získání zemské podpory pro vznik Zimní hospodářské školy v Brandýse nad Labem. Neznáme všechny zákruty jednání, zejména bylo nutno pro zřízení nové školy získat Zemědělskou radu v Praze, ale podle Protokolu schůze kuratoria Zimní hospodářské školy v Brandýse n. L. z 31. října 1897 víme, že proces ustanovení školy byl tehdy dokončen a jednalo se již jen o drobné personální a technické otázky. Pro školu se uvažovalo s dvěma učiteli, z nichž jeden současně byl ředitelem. Do čela školy byl postaven Čeněk Havelka. Ostatní učitelé byli podle vyhlášky zákona místní externisté. 31. října 1897 se zadává „pomocné vyučování“ panu Františku Čihákovi (počty a zeměpis) a panu Antonínu Veselému (čeština a fyzika). Pro školu bylo navrženo nakoupit školní sbírky podle nabídky pana P. Kreidla z Prahy. Současně byla vyřešena i záležitost posluhovačky, která měla své povinnosti konat současně s posluhou v městské spořitelně. Kuratorium bylo složeno ze zástupce země, zástupce okresu, zástupce zemědělské rady, zástupce Okresní záložny hospodářské v Brandýse a ze zástupce Hospodářsko-průmyslového spolku okresu Brandýs nad Labem. Školu zastupoval ředitel. Na počátku její existence to byl Čeněk Havelka. Důležitost školy pro oblast Brandýska vyjadřuje nejlépe hospodářský Věstník okresu Brandýs nad Labem, kde se píše: „Kraj náš vykazuje většinou rolnické usedlosti střední velikosti. Tu musí sám rolník rukou přiložiti k dílu, a aby se práci jeho dařilo, dlužno, aby řízena byla odbornými vědomostmi a důmyslem, která základ poležen jest vyučováním na školách obecných a měšťanských. Možno tedy říci, že další vzdělání zemědělské mládeže po jistých stránkách jest pokračováním předchozího vzdělání nabytého povinnou docházkou školní. Další vzdělání zemědělské mládeže ze školy vyšlé není ovšem povinné, ale tak důležité, že rozumní a prohlédaví rodičové ukládati je mají svým dítkám jako čestnou a užitečnou povinnost. Zimní hospodářská škola byla nazývána tak proto, že se absolventi národních nebo měšťanských škol vzdělávali v měsících, kdy nebyla práce na polích, to jest v listopadu až v březnu. Škola nevyžadovala od žáků žádné vysoké školné, žáci platili jen za půjčování knih. Neodtrhovala studenty od práce v podmínkách vlastních gruntů nebo chalup. Proto byla škola pro většinu středních a malých zemědělců výhodná. Žáci byli vedeni přesně k praxi, např. na první hodině počtů (jak se říkalo tehdy hodinám matematiky) se probíral převod rakouské zlatkové a korunové měny.
V prvním školním roce 1897/98 byla otevřena jen první třída dvouletého zimního studia. Proto jediným řádným učitelem byl ředitel Čeněk Havelka. Ten vyučoval chov zvířat, krasopis, lučbu (to jest chemii), pletařství, pěstování rostlin, rostlinopis, živočichopis, nerostopis, měřičství a měl na starosti tzv. rozpravy, což byl studentský odborný seminář. Antonín Maria Veselý učil češtinu a fyziku. Václav Rašín vyučoval počty a Rudolf Čihák zeměpis. Náboženství měl na starosti P. Houštecký, katecheta místní měšťanské školy. Také žáci byli původem z okolí.
| jméno | bydliště | narození | otec (pov.) | náboženství | před. vzdělání |
| Josef Došek | Zápy 40 | 2. 9. 1879 | Josef - rolník | řím. katolické | 2. tř. měšť. v Bran. |
| Josef Eliáš | Nov. Brázdim | 7. 4. 1880 | Frant. -rolník | řím. katolické | 2. tř. něm. měšť. |
| Josef Hampl | Ve Stránce | 8. 7. 1879 | Frant. rolník | řím. katolické | 2. tř. měšť. v Bran. |
| Karel Hasse | Zeleneč 40 | 20. 12. 1881 | Václav - rolník | řím. katolické | 2. tř. měšť. v Bran. |
| Jar. Choděra | Zápy 36 | 28. 6. 1878 | Frant. - rolník | řím. katolické | 2. tř. měšť. v Bran. |
| Jan Salač | Řivně 17 | 23. 10. 1881 | Václav - rolník | řím. katolické | 2. tř. měšť. v Dubé |
| Fr. Semecký | Ostrov 3 | 29. 9. 1883 | Josef | řím. katolické | 3. tř. ob. Zápy |
| Jan Svoboda | Lhota 7 | 11. 5. 1883 | por. Fr. Zalabák | řím. katolické | 2. tř. měšť. v Bran. |
| Boh Urban | Zápy 13 | 16. 3. 1883 | Josef - rolník | řím. katolické | 5. tř. ob Tyrnice |
| Fr. Žiška | Veleň 7 | 23. 6. 1877 | Frant. - rolník | řím. katolické | 2. tř. raál. Karlín |
| Ant. Halík | Přezlice 26 | 20. 11. 1881 | Josef - rolník | řím. katolické | ob. školy |
| Arnošt Oplatka | neuvedeno | neuvedeno | neuvedeno | mosaického | 2. měšť. v Kost. a rol. v Litoměřicích |
| Josef Řehák | neuvedeno | neuvedeno | neuvedeno | řím. katolické | neuvedeno |
Z přiložené tabulky vidíme, že škola byla dostupná všem rolnickým vrstvám z okolí. Také z ní vyplývá, že čeští sedláci zvyšovali jazykové vzdělání svých dětí tzv. handlem, neboli výměnou dětí do německých rodin. Zajímavé je zastoupení židovského žáka Arnošta Oplatky, který studoval na německé rolnické škole v Litoměřicích. Jeho situace nám bude jasná, jestliže si uvědomíme postavení malých židovských obchodníčků a zároveň drobných rolníků ve vesnicích brandýského okresu v té době. Tu nám výstižně popsal Adalbert Österreicher – Vojtěch Rakous (1862 – 1935), rodák z Brázdimi, ve svých slavných dílech (např. Vojkovičtí a přespolní). Jednalo se většinou o asimilované Židy, jimž byla čeština mateřštinou a kteří žili stejně jako jejich vesničtí sousedé. Žáci měli určitý druh samosprávy v rámci tzv. „Rozprav“. Jednalo se o jimi řízené semináře, kde učitel nebo řídící jenom přihlížel. Studenti si připravovali referáty k jednotlivým tématům zemědělské teorie a praxe. Tak podle protokolu o schůzi „Rozprav“ ze dne 23. února 1914 studenti vyslechli tyto přednášky:
V SOkA se zachovala kniha zápisů těchto “Rozprav”, která ukazuje, že aktivní studentská odborná činnost byla na škole zorganizována od samého jejího počátku a byla řízena studenty samými. Podněcovala je ke studiu odborné literatury a učila diskutovat i formulovat vlastní odborná stanoviska.
Celkově lze říci, že i když Zimní hospodářská škola od počátku poskytovala levné vzdělání, proti středním hospodářským školám více spjaté s praxí, nebyl zájem o ni tak velký, jak si zakladatelé představovali. Svědčí o tom i časté inzeráty v místním tisku a náborové akce před počátkem školního roku. Učitelé byli většinou externisté a na chodu školy se podílela špička tehdejší brandýské inteligence. Problémy byly často s přednáškami okresního veterináře, který pro velký rozsah povinností se nechtěl k výuce zavazovat. V letech 1900 – 1901 se zavázal k výuce na škole i význačný historiograf Brandýsa nad Labem Justýn Václav Prášek (1853 – 1924). Lze pochybovat o tom, že svému slibu dostál. Technické předměty vyučovali většinou odborní řemeslníci. Mimo první rok působil na škole košíkář a sedlář za plat 2 K na hodinu. Žáci se tak připravovali i k dodatečným výdělkům, které byly v okrese v mimosezonní době běžné.
Závěr výuky byl obykle uzavřen polední den, většinou 30. března, veřejnou zkouškou. První zkouška se konla 30. března 1899.
Oba interní učitelé, ředitel Čeněk Havelka a Josef Pokorný, měli povinnost v období dlouhých školních prázdnin podporovat přednáškovou činností zemědělskou osvětu na okresech Brandýs, Vinohrady, Karlín a Nové Benátky. Přednášková činnost byla jistě v tomto ohledu významná, ale protože se kryla se zemědělskými pracemi, byl zájem o ni nižší a škola musila tuto činnost prosazovat inzeráty v novinách. I přes tyto potíže stala se Zimní hospodářská škola v Brandýse centrem zemědělského pokroku, a to nejenom prostřednictvím svých absolventů, ale i nehonorovaným přednáškovým působením na vesnicích Brandýska, Benátecka, Karlínska a Vinohradska. Učitelé Zimní hospodářské školy se účastnili i dalšího rozvoje brandýského školství. V roce 1909 vzniká ve městě dívčí průmyslová škola, k níž, bohužel, chybějí v SOkA Praha – východ se sídlem ve Zdibech jakékoliv materiály. Učitel a druhý ředitel ústavu Josef Pokorný (původem ze Zákolan u Kladna) na této škole vyučoval. Velkou akcí Zimní hospodářské školy v Brandýse se měly stát letní včelařské kurzy. Zájem byl o ně velký. Dokonce se hlásil i účastník ze Srbska, odkud stejně jako z Bulharska mnoho studentů navštěvovalo naše zemědělské (střední hospodářské) školy. Zemský výbor Království Českého však dopisem Kuratoriu zimní hospodářské školy ze dne 7. 2. 1911 odmítl akci subvencovat, jak to dosvědčuje vyjádření maršálka zemského Adama z Lobkowicz.
Po vyhlášení samostatnosti ČSR se na škole neprojevovaly žádné problémy. Byl sice veden Protokol státní zachovalosti, ale většina učitelů se pro Rakousko neangažovala. Typickým problémem bylo získání zbytkového statku z agrární reformy. Škola postupně měnila svůj název, ale již od roku 1919 se uvažovalo o zřízení Střední hospodářské školy. Tato škola měla vyplnit také mezeru, kterou se nepodařilo zlikvidovat za Rakouska – Uherska, dát možnost zemědělského vzdělání též dívkám. Bylo jasné, že provizorní přístavby nemohou k naplnění velkolepých záměrů stačit. Proto byly sháněny prostředky na výstavbu zcela nové školní budovy. Nejlépe se tento proces odráží v Protokolech kuratoria, a to v knize datované 31. 3. 1915 – 22. 11. 1943.
První návrh na výstavbu nové školní budovy byl vznesen na zasedání kuratoria dne 2. 5. 1923. Píše se tam: “V důsledku toho, jakož i v důsledku přímého nařízení Zemského správního výboru přípisem č. 40476/IV ze dne 28. března 1923, bude se kuratorium starati o postavení nové, případně o rozšíření stávající budovy školní, aby vyhovovala moderním požadavkům, jakož i pod č. 1 uvedeným úkolům. Za tím účelem po čase požádá kuratorium Zemský správní výbor v Praze, aby vyslal na svůj náklad stavebního znalce, který by tuto otázku uvedenou rozřešil a kuratoriu případné návrhy učinil.” 21. října 1925 bylo v kuratoriu usneseno poděkovat Okresní správní komisi v Brandýse nad Labem za zvýšení vydržované subvence na ročních 2000,- Kč a za opravy, které na svůj náklad provedla. Na vědomí byla vzata reorganizace školy navržená Zemským správním výborem a přeměna jejího názvu Odborná škola hospodářská, na rozdíl od škol lidových, které se rovněž za zimní hospodářské školy vydávají.
Podporu výstavby nové školní budovy s vybavenými laboratořemi, kabinety a s internátem poskytoval zejména ministr zemědělství ČSR za agrární stranu MUDr. Srdínko. Ten několikrát školu sám navštívil a pomohl se státními i soukrmými subvencemi. Bylo rozhodnuto stavět novou školní budovu na pozemku patřícím již škole. V zápise z 25. července 1937 se pod bodem 2 jedná o schválení plánů školy. K tomu patrně nedošlo, protože 28. října 1937 dochází k zásadnímu schválení projektu. Přítomni byli z členů kuratoria T. Záruba, F. Prágr, I. Blažek, V. Pokorný, J. Králík, okresní hejtman dr. J. Maruna, A. Došek, V. Kolátor a František Thůma. Z hostů pak to byli: zástupce zemského úřadu odd. 28 doktor Vladimír Mareš, státní inspektor vrch. zem. rada M. Bezděk a zástupce zemědělského úřadu 38 architekt Stanislav Pešík.
Předseda v druhé části program upozornil, že plány novostavby jsou připraveny ke schválení vyššími úřady. V zápise se konstatuje: “Odborná škola hospodářská v Brandýse nad Labem jest nejbližší školou této kategorie od hlavního města republiky a již také proto musí býti po stránce věcné i personálně vypravena, neboť pro nynější nedostatečné provisorium ji musily všechny návštěvy z domova i z ciziny, zajímající se o stav zemědělských škol v zemi České, respektive v RČS pomíjeti. O zřízení nové budovy školní staral se velmi ve shodě s nadřízenými úřady Zemského úřadu ministerstva zemědělství zemědělské rady, okresu a j. zesnulý universitní professor pan MUDr. Otakar Srdínko, jak ve funkci aktivního ministra zemědělství, tak ministra školství a národní osvěty – který přispíval k výstavbě nové, přiměřené školní budovy jak morálně, tak finančně (ze svého resortu ministerstva zemědělství).
Škola byla postavena během roku 1938 – 1939. V protokolech kuratoria je zaznamenáno, že ve školní budově bylo pamatováno na tzv. hospodyňskou školu, na kterou byly vyčleněny prostory např. pro kuchyň, zavařovací místnost atd. Než mohla být škola předána svému účelu, byla zabrána pro německý vojenský lazaret. K přestěhování zemědělské školy, sídlící v té době ve třech budovách ve městě, ale nedošlo. Objekt byl zabrán pro léčení německé mládeže, později se z původně zemědělské školy stal vojenský lazaret.
Kuratorium Zimní rolnické školy v Brandýse nad Labem se ve své schůzi dne 21. listopadu 1943 postavilo proti převzetí školy do vlastnictví a správy Země české, protože se snažilo zachránit novou školní budovu před jejím definitivním zabráním Němci. Existence kuratoria zabezpečovala totiž právní statut školy jako polosoukromé a zabraňovala tak protektorátním úřadům nakládat se školním majetkem ku prospěchu Němců. Tato akce se nepodařila, o čemž svědčí německy psaný protokol ze 16. března 1944, který likviduje kuratorium jako organizaci. Tím se stalo, že vývoj zemědělského školství na Brandýsku, které mělo být mezinárodní ukázkou našeho školství, byl zbrzděn a i když se po roce 1945 škola změnila na Střední zemědělskou školu s bohatým technickým zázemím, nepodařilo se jí získat to postavení, které jí naši předkové přisuzovali. Máme-li hledat historické poučení v dějinách zemědělského školství na Brandýsku, musíme chápat, že velké úkoly bylo možno řešit jen spojením regionálních a státních sil, které se navenek projevovaly v činnosti kuratoria školy. Důležitou roli hráli také představitelé brandýského okresu, kteří při správě školy měli vedoucí místo. Někteří zastávali své hodnosti i po řadu desetiletí. Takovým příkladem nám může být činnost toušeňského starosty Jana Králíka.
A tak zemědělská škola staví na své minulosti, osidluje historickou budovu v Zápské ulici a usiluje o rozšíření tohoto zařízení. Daří se to hlavně díky úsilí řady pedagogických pracovníků - p. Šebesty v roli zástupce ředitele a Ing. Josefa Koláře, tehdejšího ředitele školy, kteří patřili k nejaktivnějším. S pochopením nadřízených orgánů byla budova rozšířena na stávající kapacitu, která umožňuje vzdělávat každým rokem 240 žáků. Z původní zimní školy se jim podařilo vytvořit střední zemědělskou technickou školu.
Historie střední zemědělské školy se studijními obory pěstitelstvím a chovatelstvím začínala dvěma prvními ročníky. Nutno zdůraznit, že studenti těchto ročníků a pedagogičtí pracovníci v celkovém počtu 8 se výrazně podíleli na přístavbě zadního traktu školy. Zpočátku byl problém obě třídy naplnit, protože chyběl zájem mládeže. Jakmile došlo ke konsolidaci zemědělství, výrazně se zvýšil i zájem studentů, takže nebylo možné uspokojit všechny. Kromě základních studijních oborů byly na škole zřizovány např. školy pro předsedy JZD, nástavbové stadium a další.
Ing. Josef Kolář řídil školu až do roku 1970, na jeho místo nastoupil Ing. Josef Jungr, který řídil školu plných 15 let. V roce 1985 byl Ing. Josef Jungr pověřen prací na MŠMT a do funkce ředitele školy byl jmenován Ing. Milan Pešek, který řídil školu až do roku 2003. Na jeho místo nastoupil Ing. Michal Onst.
Současná Střední zemědělská škola v Brandýse nad Labem respektuje společenský vývoj, požadavky na trhu práce a v souladu s platnými předpisy o zemědělském školství upravila výrazně učební osnovy, výběr předmětů i profil absolventů školy.
Přehled ředitelů:
